Zmírňování změny klimatu a adaptace na změnu klimatu

Podle výsledků Čtvrté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC 4AR) jsou již dnes změnou klimatu ohroženy všechny kontinenty a oceány. Tyto dopady zahrnují extrémní meteorologické situace (tropické cyklony, povodně, bouře, vlny sucha), nedostatek pitné vody v aridních a semiaridních oblastech, stoupání hladiny světového oceánu až po tání ledovců v polárních oblastech. Nejvíce ohroženy jsou rozvojové země a je úkolem rozvinutých států, jež se na změně klimatu podílejí nejvíce, pomáhat a podporovat realizaci mitigačních a adaptačních opatření v nejchudších a nejzranitelnějších oblastech.

Ochrana klimatu patří mezi priority České republiky, proto je v tomto směru realizována řada opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, a to jak rámcových, tak i úzce zaměřených na určitou problematiku či sektor. Řada opatření byla přijata v sektoru energetiky, v oblasti výroby a spotřeby energie jsou podporovány energeticky úsporné projekty. Na úrovni odpadového hospodářství lze emise skleníkových plynů ovlivnit způsoby likvidace (únik methanu ze skládek, spalování odpadu), v sektoru dopravy je vzhledem ke stále rostoucím výkonům velmi obtížné snižovat celkové emise skleníkových plynů. Proto je důraz kladen především na zlepšení spalovacích technologií vozidel a další zlepšování systémů vozidel s nárůstem využívání alternativních paliv. Evropská unie hodlá zároveň podporovat větší zapojení železniční dopravy a veřejné hromadné osobní dopravy ve větších městech.

Definování a realizace adaptačních opatření je o dost složitější, zejména kvůli nejistotám v předpovědích a negativních dopadech změny klimatu. V České republice bude pravděpodobně nejvíc ovlivněno hospodaření s vodou a s tím související oblasti (zemědělství, zdravotnictví, atd.) a předpokládá se rovněž zvýšený výskyt extrémních meteorologických situací. Proto bude v nejbližších letech nezbytné se zaměřit například na prevenci a ochranu před povodněmi, implementaci agroenvironmentálních a protierozních opatření a celkovým zvyšováním povědomí občanů o této problematice.

Současným trendem v ekologické politice je, aby se dosáhlo snížení emisí co nejefektivnějším způsobem. Přechází se tedy od administrativních nástrojů (příkazy, zákazy, limity atd.) směrem k ekonomickým nástrojům (emisní obchodování, ekologické daně a dalším nástrojům). Z vyhodnocení Národního programu na zmírnění dopadů změny klimatu v ČR vyplývá, že spuštění evropského systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (EU ETS) mělo významný vliv na snížení emisí. Největší vliv má EU ETS na sektor energetiky, ve kterém dochází ke snižování emisí zejména díky možnosti ovlivnění palivového mixu. Ačkoliv Česká republika v současné době s rezervou plní své závazky vůči Kjótskému protokolu, v porovnání s ostatními srovnatelně vyspělými zeměmi vykazuje vyšší energetickou náročnost.

Problematikou snižování emisí skleníkových plynů se podrobněji zabývá Příspěvek Pracovní skupiny III a otázku adaptace na změnu klimatu hodnotí Příspěvek Pracovní skupiny II ke Čtvrté hodnotící zprávě Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC).