Lososové a kaprové vody

Vyhlášení lososových a kaprových vod v členských státech Evropské unie je dáno směrnicí Rady 78/659/EHS z 18. července 1978, o jakosti sladkých povrchových vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení za účelem podpory života ryb. Česká republika je legislativně vymezuje Nařízením vlády č. 71/2003 Sb. (ZIP, 850 kB), o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod. Toto nařízení vlády nabylo účinnosti datem přistoupení České republiky k Evropské unii, tedy k 1.5.2004. V roce 2006 pak bylo novelizováno Nařízením vlády č. 169/2006 Sb. (PDF, 57 kB).

Proces implementace směrnice Rady 78/659/EHS se řídí implementačním plánem. První fází procesu bylo vymezení lososových a kaprových vod s jejich následným legislativním vyhlášením. Druhou fází byl monitoring jakosti ve vymezených vodách a vyhodnocení plnění limitů pro tyto vody. Pro vody, které nevyhověly těmto limitům, byly připravovány programy opatření na jejich zlepšení.

Pro vymezení jednotlivých vod byl využit model členění toků podle Strahlera a podle reálného výskytu signálního druhu lipana podhorního (Thymallus thymallus) bylo provedeno rozdělení toků na lososové nebo kaprové úseky. Podrobnější rozdělení se uskutečnilo na základě podkladů rybářských svazů a některých lokálních expertů. S výjimkou drobných přeshraničních toků a výrazně modifikovaných úseků zahrnují toky České republiky od 3. řádu (podle Strahlera) výše. V některých úsecích byly s ohledem na území Natura 2000 vyhlášeny i toky 1. a 2. řádu. Celkem bylo vyhlášeno 174 lososových a 131 kaprových vod v místech, kde žijí nebo by mohly žít ryby a jiní vodní živočichové.

Monitoring lososových a kaprových vod zahrnuje přibližně 650 profilů z monitorovacích sítí sedmi subjektů – ČHMÚ, všech pěti státních podniků Povodí a ZVHS. Monitoring je prováděn v uzávěrových profilech jednotlivých vymezených vod a v profilech doplňkových, které slouží k vyhodnocení původu znečištění v jednotlivém úseku. Je stanovováno 13 ukazatelů, pro které výše jmenované legislativní předpisy stanovují přípustné hodnoty - rozpuštěný kyslík, volný amoniak, amonné ionty, teplota, pH, celkový chlor, ropné látky, fenoly, veškerý zinek - a hodnoty cílové - BSK5, nerozpuštěné látky, dusitany, rozpuštěná měď. Některé ukazatele mají pro lososové vody přísnější limity než pro vody kaprové.

V rámci plnění úkolů vyplývajících z implementačního plánu pro oblast životního prostředí a přímo z požadavků rámcové směrnice byla v roce 2005 vytvořena a do Bruselu zaslána Zpráva České republiky o implementaci směrnice Rady 78/659/EHS. Obsahovala kromě zeměpisných údajů i podrobnosti o plnění limitů jednotlivých vyhlášených vod. Jako referenční bylo reportováno období 2001-2002, které je bráno jako výchozí pro programy opatření na zlepšení těchto vod.

Pro dosažení hodnot přípustného znečištění lososových a kaprových vod do roku 2009 byl vypracováván Program snížení znečištění povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Tento program byl zařazen do nařízení vlády č. 169/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 71/2003 Sb., a to formou seznamu lososových a kaprových vod, neplnících limitní hodnoty ukazatelů. K zabezpečení plnění výše uvedeného Programu byl připraven Metodický pokyn (PDF, 574 kB).

Podrobné informace o lososových a kaprových vodách v České republice naleznete na portálu Hydroekologického informačního systému (HEIS) vyvíjeného a spravovaného ve VÚV T.G.M. v Praze. Zde si můžete prohlédnout vymezení vod v mapové vrstvě včetně plnění/neplnění limitů v jednotlivých úsecích i profilech. K dispozici jsou texty zpráv, tabulková i geografická data.