Emisní inventury

Inventarizace skleníkových plynů kontrolovaných Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu sleduje emise a propady oxidu uhličitého (CO₂), metanu (CH₄), oxidu dusného (N₂O), hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF₆). Celkový vliv emisí těchto plynů se vyjadřuje jako agregovaná emise, vyjádřená jako součet emisí jednotlivých plynů vynásobených příslušnými konverzními koeficienty označovanými jako GWP (Global Warming Potential). Tyto koeficienty udávají, kolikrát je daný plyn z hlediska absorbce radiace účinnější než oxid uhličitý.

Inventarizace je prováděna v souladu s metodikou IPCC. V ČR nese zodpovědnost za správné fungování Národního Inventarizačního Systému (NIS) Ministerstvo životního prostředí, které pověřilo Český hydrometeorologický ústav jako organizaci zodpovědnou za koordinaci přípravy inventarizace a požadovaných datových i textových výstupů.

Inventarizace emisí skleníkových plynů je založena na diferencovaném přístupu k významným a méně významným kategoriím emisí. Za klíčové jsou označovány ty emise, které se na celkových agregovaných emisích podílejí z více než 95 %. Nejvýznamnější kategorií inventarizace je sektor energetiky, odkud pochází 86 % celkových emisí skleníkových plynů, převážně CO₂. Z hlediska jednotlivých plynů je nejvýznamnějším skleníkovým plynem CO₂ s podílem 85,5 % na celkových emisích, následovaný CH₄ 7,8 %, N₂O 5,6 % a F-plyny 1,16 % (stav v roce 2010 (PDF, 63 kB ).